Jitka Macková
- Počet článků 14
- Celková karma 0
- Průměrná čtenost 663x
Seznam rubrik
Jitka Macková
Jak se přestat bát v bouři
Pro začátek jedna veliká myšlenka z knihy Jacka Canfielda a Marka Victora Hansena Slepičí polévka pro duši. Výňatek z nádherného příběhu, který mě kdysi velmi inspiroval. Nejdřív jsem viděl Boha jako pozorovatele, jako svého soudce, který si pamatuje všechno, co jsem udělal špatně. Tak Bůh pozná, jestli si po smrti zasloužím nebe nebo peklo. Vždycky tam někde byl, něco jako prezident. Poznal jsem Jeho obraz, když jsem ho uviděl, ale vlastně jsem ho vůbec neznal.
Jitka Macková
Nic se neděje
Kolikrát už jsem tuhle frázi slyšela? Snažím se, jako většina civilizované společnosti, omluvit se pokaždé, když někomu stoupnu na nohu nebo do někoho vrazím. Potud v pořádku.
Jitka Macková
Magický rok 2012
Vstoupili jsme do roku 2012. Nevím jak Vy, ale pro mě byl předchozí rok rokem velikých úspěchů a rozhodnutí, a doufám, že tento rok mi jen potvrdí, že má rozhodnutí byla správná a že bude alespoň tak úspěšný, jako byl ten právě minulý. Vám samozřejmě přeji totéž. To o čem chci psát s tímto novým rokem docela souvisí. Má to být rok nějakého zvláštního přelomu, snad nového začátku nějakého jinak fungujícího světa. Někdo tvrdí, dokonce konec světa, ale s touto myšlenkou se já nijak zvlášť neztotožňuji.
Jitka Macková
Syndrom ,,Kde mám(e)“
Nedávno jsme se s přítelem přestěhovali do nového bytu. Společný byt jsme nikdy nesdíleli, takže si musíme na spoustu věcí vzájemně zvykat. Až na pár nesrovnalostí, které byly téměř vždy podpořeny několika sklenicemi vína, to celkem zvládáme. Musím ale konstatovat, že začínám aktivně a na vlastní oči pozorovat, jak zbytečné je v mužském světě mýt nádobí po snídani, když ho přece můžeme mýt až po obědě a nejlépe až po večeři. Tedy tehdy až ,,mně“ nad plným dřezem dojde trpělivost. Potom se přikrade s výrazem ,,ach já tak strašně nerad“ a přihlouple se zeptá: „ Ty už to myješ?“ ,,Já se na to zrovna chystal“ a vezme si do ruky utěrku aby mohl svá slova patřičně demonstrovat. Ovšem to trvá jen do chvíle, než si vzpomene, že vlastně něco smrtelně a neodkladně důležitého dělal.
Jitka Macková
Listopade, listopade už ti mlha světlo krade
Schválně jsem zvolila slova jedné dětské říkanky, ve které je obsaženo všechno o tomhle podivném měsíci. Když jsem byla malinká, přišel mi hrozně depresivní. Není moc lidí, co má rádo listopad, ale pro mě má své kouzlo. Za pár dnů nám zase začne.
Jitka Macková
Mosty k srdcím
Tuto báseň jsem kdysi napsala pro někoho, s kým jsem nepromluvila dlouhé dva roky. Zabralo to a od té doby jsem jí poslala ještě dvěma dalším lidem. Stala se mi ale nemilá věc a sice, že mi před pár lety unikla na internet. Chtěla bych se k ní proto touto cestou znovu přihlásit.
Jitka Macková
Naše možnosti jsou neomezené
Nedávno jsem navštívila Valašské muzeum v přírodě. Lidé té doby si téměř všechno dokázali vyrobit ze dřeva a železa a měli vše co potřebovali. Kdo ale byli lidé téhle doby? Byli to lidé, které jsme znali i my. Když můj pradědeček zemřel, bylo mu 97 let. Narodil se v roce 1910. Vždycky mi připadalo neuvěřitelné, že polovinu věcí, co pro mě byly dějepisem, on zažil. Když se potopil Titanic, který jsem tolik obdivovala, on už byl na světě. Zažil století, ve kterém se lidstvo nejvíce za celé dějiny posunulo kupředu. Je naprosto neuvěřitelné, že století doškových střech bylo zároveň stoletím stopatrových mrakodrapů. Bylo to století, kdy se lidé vydali do hlubin oceánu, dobyli letadly vzduch a raketoplány vesmír. Rozluštili svůj genetický kód a přišli na kloub mnoha nemocem, jež je po tisíciletí trápily. Vymysleli roboty a 3D obrazovky a vůbec spoustu dalších věcí.
Jitka Macková
Když jazyk vypoví službu
Dnes se mi stalo to, co už mnohokrát. Nedokázala jsem někomu ze svých blízkých zcela vysvětlit, v čem spočívá moje přání a dopadlo to tak, jak to dopadnout vůbec nemělo-hádkou. A tak mě znovu napadalo, jak je možné, že někteří lidé dokáží naprosto stručně, věcně a výstižně říct, co mají za problém a co žádají od druhé osoby a jiní, mezi tyhle patřím já, ať se snaží jak chtějí, se do toho musí vždy nějak zamotat. Měla bych se zamyslet sama nad sebou. To ano, jenže! Za normálních okolností mám sebevědomí až hanba, dokáži se rvát i za druhé, ale jak jde o mě a o něco na čem velmi záleží, najednou začnu koktat a je tma.
Jitka Macková
O dětech a prázdninách-proč miluju léto
I když už mám školní docházku nějaký ten pátek za sebou, začínám si uvědomovat, že je kolem mě nějak víc smutno. Nějak ubylo bunkrů, nastavěných v korunách stromů vzadu v polích a křik pod okny už není slyšet do pozdních nočních hodin. Už nikdo nehraje badminton přes telefonní dráty. STOP! Tohle už přece nikdo nedělá léta! Jednak už nejsou telefonní dráty, které nahradil mobil a jednak už nejsou děti. Dnešní děti už neválčí s hrncem na hlavě a klackem v ruce za balíkem slámy. Ty válčí ve své virtuální realitě, přikurtované pěvně v sedačce se super novou úpravou proti křivení páteře.
Jitka Macková
Babičce a dědovi
Určitě taky občas nadáváte na důchodce. Jsou pomalí a všude zdržují. I já to občas dělám. Neškodilo by nám ale ani trochu, někdy si představit, že ti s tím čagánkem na přechodu, taky k někomu patří a někdo je považuje za úžasné, za to co ho naučili a co s nimi prožil. Ti mojí jsou NAPROSTO úžasní. Měla jsem štěstí, že jsem s babi a dědou s maminčiny strany vyrůstala. Jen proto budu dnes vesměs vzpomínat je i když ti druzí dva nejsou úžasní o nic méně. Dnes už všichni spíš potřebují nás, ale ty zážitky s nimi jsou nezapomenutelné.
Jitka Macková
Láska na první pohled
Je to už asi týden zpátky, co jsem se musela nad sebou opět zamyslet. Nejčastější témata k ,,sebezamyšlení“ jsou u mě úklid, učení a utrácení ( o tom bude právě řeč ).
Jitka Macková
Pokojík
Ležím si ve svém pokojíku přestavěného z obývacího pokoje a přemýšlím. Hlavním tématem jakéhosi přemýšlení v tomto prostředí u mě bývá často ,,nesmrtelnost chrousta“ to nepopírám, ale dneska uvažuji, jaké to bude až jednou ( zítra by bylo pozdě) budu mít prostor k ,,obývání“, který mi bude říkat pane a který bude zařízen od lustru až po poslední parketu podle mého gusta.
Jitka Macková
Úskalí moderní komunikace
S mým přítelem momentálně komunikujeme přes skype. Můj přítel je totiž momentálně v zahraničí a můj přítel je taky ten, co přesně ví, že se stávám velmi nervózní v okamžiku, kdy nevím co s rukama.
Jitka Macková
O čekání, parkování a cestování
Čekám. Čekám s očima vypoulenýma jako výr velký až mi zavolá bratr, který je teď bůhví kde, s bůhví kým, v bůhví jakém stavu. Nějaké kusé informace jsem sice dostala, když jsem ho na inkriminované místo dovezla, ale největší problém to stejně nevyřešilo.
